Ani nevíte, jak jsem ráda, že se mi tohle konečně podařilo dočíst! I když se tak stalo už v únoru.
Dívka ve vlaku od Pauly Hawkins je thriller označován jako kniha roku 2015. Na tento komentář ani na nálepku "světový bestseller" nekoukám, titul jsem pořídila pouze proto, že byl ve slevě. A tomu se vůbec nedivím!
Rachel, naše hlavní hrdinka, o níž sám Stephen King tvrdí, že je dokonalá vypravěčka alkoholička, si představte jako oteklou ženu s mastnými vlasy popíjející tonic s rumem, jezdící vlakem tam a zpátky jen proto, že přišla o několik měsíců zpět o práci a nechce to říct své spolubydlící. Odpudivé, že? Představte si, že vás tak nesympatický člověk provází téměř celou knihou. Musíte z jejího pohledu sledovat to, jak neschopně se vypořádává s tím, že je bez práce, jak odvolává pití na své předchozí problémy. Jak po tom, co se opije, zvrací, protože to přehání. Musíte poslouchat o všelijakých problémech této "dívky" a není vám ji vůbec líto, protože si to všechno způsobila sama, navíc nic z toho, co se jí děje, nesouvisí s příběhem, až na následující výjimky.
Zaprvé - těžce nese rozvod s jejím manželem, který si zapříčinila nadměrným pitím, které si zapříčinila tím, že nemohla otěhotnět. Super! Říkáte si, jak skvělý to musel být vztah, když jí její vlastní manžel nezaopatřil a nenašel jí odbornou pomoc? Já také! A jak po pár kapitolách zjistíte, Rachel chybí spíš sex než partner. Ale přesto na něm nezdravě lpí, volá mu, vyhrožuje... Nejčastěji v opilosti, samozřejmě. Aby si většinu těchto rozhovorů nepamatovala, protože jinak by se to nehodilo a Reese Witherspoon, pravděpodobně další známá autorka, která má pomoci této hrůze zářit, by na zadní stranu obálky nemohla napsat komentář: "Musela jsem číst až do rána." Teď vážně, přestaňte přidávat podobné kecy. Je to nicneříkající a nehodnotné.
Zadruhé, díky její posedlosti vlastním exmanželem každé ráno zírá na jeho dům. Z vlaku, samozřejmě. A přece nebude úchylně zírat na jeden dům, když hned vedle bydlí krásný mladý pár. A přece nepůjde na policii, když si všimne, že je mladá žena nevěrná svému partnerovi, když o den, dva, později žena zmizí. Ne, počkat. Půjde. Protože to dává dokonalý smysl. Jediná normální postava byla vyšetřovatelka Rileyová, která Rachel od začátku nedůvěřovala, protože v ní viděla přesně tu ženu, jaká je popsaná o pár odstavců výše.
Z tohoto vyplývá můj největší problém, zbytečné popisy úzkostí Rachel, které mě nezajímaly a kdybych přeskočila na stranu sto padesát, o nic nepřijdu. Myslím, že více to nemá smysl popisovat. O čtení z této knihy můžete v klidu přijít. Dávám jednu hvězdičku za čtivost posledních deseti stran.
Každopádně mám od této autorky ještě jednu knihu a proto u mě má druhou šanci.
Dívka ve vlaku od Pauly Hawkins je thriller označován jako kniha roku 2015. Na tento komentář ani na nálepku "světový bestseller" nekoukám, titul jsem pořídila pouze proto, že byl ve slevě. A tomu se vůbec nedivím!
Rachel, naše hlavní hrdinka, o níž sám Stephen King tvrdí, že je dokonalá vypravěčka alkoholička, si představte jako oteklou ženu s mastnými vlasy popíjející tonic s rumem, jezdící vlakem tam a zpátky jen proto, že přišla o několik měsíců zpět o práci a nechce to říct své spolubydlící. Odpudivé, že? Představte si, že vás tak nesympatický člověk provází téměř celou knihou. Musíte z jejího pohledu sledovat to, jak neschopně se vypořádává s tím, že je bez práce, jak odvolává pití na své předchozí problémy. Jak po tom, co se opije, zvrací, protože to přehání. Musíte poslouchat o všelijakých problémech této "dívky" a není vám ji vůbec líto, protože si to všechno způsobila sama, navíc nic z toho, co se jí děje, nesouvisí s příběhem, až na následující výjimky.
Zaprvé - těžce nese rozvod s jejím manželem, který si zapříčinila nadměrným pitím, které si zapříčinila tím, že nemohla otěhotnět. Super! Říkáte si, jak skvělý to musel být vztah, když jí její vlastní manžel nezaopatřil a nenašel jí odbornou pomoc? Já také! A jak po pár kapitolách zjistíte, Rachel chybí spíš sex než partner. Ale přesto na něm nezdravě lpí, volá mu, vyhrožuje... Nejčastěji v opilosti, samozřejmě. Aby si většinu těchto rozhovorů nepamatovala, protože jinak by se to nehodilo a Reese Witherspoon, pravděpodobně další známá autorka, která má pomoci této hrůze zářit, by na zadní stranu obálky nemohla napsat komentář: "Musela jsem číst až do rána." Teď vážně, přestaňte přidávat podobné kecy. Je to nicneříkající a nehodnotné.
Zadruhé, díky její posedlosti vlastním exmanželem každé ráno zírá na jeho dům. Z vlaku, samozřejmě. A přece nebude úchylně zírat na jeden dům, když hned vedle bydlí krásný mladý pár. A přece nepůjde na policii, když si všimne, že je mladá žena nevěrná svému partnerovi, když o den, dva, později žena zmizí. Ne, počkat. Půjde. Protože to dává dokonalý smysl. Jediná normální postava byla vyšetřovatelka Rileyová, která Rachel od začátku nedůvěřovala, protože v ní viděla přesně tu ženu, jaká je popsaná o pár odstavců výše.
Z tohoto vyplývá můj největší problém, zbytečné popisy úzkostí Rachel, které mě nezajímaly a kdybych přeskočila na stranu sto padesát, o nic nepřijdu. Myslím, že více to nemá smysl popisovat. O čtení z této knihy můžete v klidu přijít. Dávám jednu hvězdičku za čtivost posledních deseti stran.
Každopádně mám od této autorky ještě jednu knihu a proto u mě má druhou šanci.
Prostě... alespoň vím, co mám nečíst. :D Bomba recenze!
OdpovědětVymazat