Trny v čase, Jan Tomeš

Trny v čase, které vyšly v dubnu u Paseky, neunikly pravděpodobně ničí pozornosti. Kdybych tuhle knihu nezískala na recenzi díky Humbook Stage, asi bych se do ní nepustila a musím říct, že by to byla škoda. Příběhem nás provázejí dospělí hrdinové Tomáš a Karolína a během celého dění jsou poměrně rozumní nebo rozum postupně získávají, což bylo hlavním důvodem toho, proč jsem knihu jako odskok od YA fantasy velice ocenila. Postavy si projdou vývojem, některé věci ve svém životě přehodnotí a celkově se nad sebou zamýšlí, to by nemělo chybět v žádném příběhu.

U této knihy záleží, jak ji pojmete hned od začátku. Pokud jste filozof začátečník a chcete se v tomto oboru vzdělat, směle se na to zaměřte. Já o filosofii nevěděla prakticky nic a tak pro mě každé jméno i odvětví bylo nové. Pokud je to pro vás něco, co už znáte, kniha může nabídnout dost i vám a to prostřednictvím dějové linky s detektivním nádechem, kdy Karolína hledá svou maminku a právě filosofie vede k dalším stopám a jejímu vyšetřování.

Také jsem moc ocenila, že myšlenky se vás dotýkají jen natolik, kolik se jim otevřete a nic vám není podsouváno násilím. I proto jsem si pár z nich založila. Měly hezký význam a stojí mi za to, abych knihu znovu otevřela a patřičné pasáže znovu nalistovala.

Jediné, co jsem úplně nepřijala, byl trochu ezo závěr. I přes něj si u mě kniha vysloužila 4*/5*