Šeroprostor, Ann Aguirre

Tuhle knihu jsem si vybrala jako svou vůbec první ve spolupráci s nakladatelstvím Fantom print. Nedá se říct, že bych toho litovala, ale ani nejsem nadšená z toho, že vám nemůžu představit pecku století. 

Abych byla upřímná, moc jsem od toho nečekala a právě proto mě překvapilo, že to docela hezky ubíhá. Občas až moc snadno. Autorka na akci moc nedala a poněkud ji odbíjela, kdyby scény rozváděla o trochu víc nebo je nezanedbala tolik, hned je to kousek lepší. Co bych také ocenila, to by byly lepší popisy navštěvovaných planet, nějaké lepší navození atmosféry.

Postavy nám celou dobu byly popisovány jako dospělé. Ale chovaly se tak možná dvakrát za celou knihu. Siranta Jaxová, jejíž příběh sledujeme od chvíle, kdy ji tajemný muž přichází zachránit, je bývalou skokankou šeroprostorem. Byla zaměstnána u Korporace, vedla si dobře a její kariéra nebyla zrovna neznámá. Jenže u řízení seděla právě ona, když havarovala loď s osmdesáti dvěma lidmi na palubě a kromě ní nikdo nepřežil. Zjišťujeme, že muž jménem March a jeho spolupracovníci mají se Sirantou a její schopností přenášet loď mezi prostorem vlastní plány. A tak se to vlastně celé rozbíhá, když se objeví v její cele a snaží se ji přesvědčit, aby se s ním vydala ven.

Naproti tomu, Siranta ho nesnáší. Viděla ho jednou v životě, ale ví, že je těžší ho nenávidět, když dělá všechny ty dobré věci. To mi zavání typickou hlavní hrdinkou. Tato tendence nenávidět osobu, kterou znáte sotva chvíli, aby autorka mohla jejich vztah převést k lásce, mě fakt nebavil a ráda bych řekla, že by se to bez této romantické linky klidně obešlo, ale to mi nebylo přáno, protože konec knihy, který byl až pohádkově dobrý, tohoto vztahu využil. Celé to skončilo hodně dobře, asi až moc, a také uzavřeně. Nemám ponětí, o čem mají být dva díly, protože nevím, na co mají navazovat. I tak uvažuji, že bych to zkusila, dala tomu ještě šanci. Styl psaní sice nebyl nic moc a celkově to hodnotím spíš průměrně, ale po náročném týdnu jsem si u toho dobře odpočinula. Doporučuji asi jenom tehdy, když to nemáte moc s čím srovnat, abyste nebyli zbytečně zklamaní.