Kniha versus film: Vypálená nenávist

K této záležitosti, kolem níž se v době jejího vydání dost mluvilo, jsem se dostala díky knižní štafetě a trochu jsem se bála, zda mě všechny ty barvy a lepíky nebudou trochu oddalovat od poslání a závažnosti knihy. Díky její čtivosti se však tak nestalo a já si ji jak vychutnala, tak jsem si z ní něco odnesla.

Starr pochází z černošského ghetta, ale chodí na bělošskou školu. Kniha se odehrává v Americe, proto jsou rozdíly mezi rasami opravdu silné a proto i tato protagonistka přizpůsobuje své chování tak, aby zapadla a nebyla na základě rasy nijak výrazně odlišná. Uvědomuje si, že tohle chování není úplně v pořádku. Jejím pevným bodem je její kluk Chris, u něhož nezáleží na tom, jak se zrovna chová. Když je ale Starr svědkem toho, jak policista bezdůvodně zastřelí jejího kamaráda z dětství, identita dostává zabrat a Starr si prochází velkými zkouškami ohledně toho, jakou pozici zaujímá k černochům, co všechno může sdílet s Chrisem, jak se vypořádá s vyšetřováním.

Jak jsem psala nahoře, bylo to čtivé. Postavy zde byly zajímavé, všeho druhu, Starr si za celou knihu rozhodně prošla obrovským vývojem, její vztah s Chrisem si taktéž prochází zkouškou a místy není ideální, proto pro mě byl uvěřitelný. i čtenář má příležitost načerpat inspiraci. Proč to za mě není pětihvězdičkové čtení - nesnáším často opakovaná slovní spojení. A těch se z nějakého důvodu v contemporary vyskytuje mnoho. Začne to lézt brzy na mozek. Jinak tomu nemám co vytknout.

No a film - konečně jsem našla dobrou adaptaci! Od prvního záběru jsem neměla pochybnosti o kvalitě a provedení. Uvedení proběhlo sice jinak, ale dávalo to smysl, takže jste Starr a její život pochopili před onou událostí. Detaily, jakými jsou jiné účesy nebo značky aut v tuhle chvíli opravdu neřeším. Film je věrohodný i bez znalostí knihy, funguje. Když je nějaká scéna jinak nebo jindy, udržuje si skvělou návaznost na zbytek filmu a vyzní to stejně, jako mělo. Dokáže si udržet vaši pozornost, protože jednotlivé události jsou dobře načasované, ale zároveň toho na diváka není moc najednou. Obsazení bylo fajn, ale já se v hercích moc nevyznám, takže vám neřeknu, kdo by se mi hodil více, každopádně jsem si trochu jinak představovala Starr a Ieshu, Hodnotím to ale velice kladně a je to ten typ filmu, který by rozhodně neměl jen tak zapadnout. Navíc se mi líbilo i filmové pojetí samotného konce, které bylo odlišné, ale poněkolikáté za celou tu dobu vehnalo slzy do očí. Takže ano, drobné odchylky byly, ale když už, tak zapadaly do celku a působily jako z knihy vystřižené.