Ohnivé květy, Suzan Meissner

Za tuhle knihu velice děkuji Megaknihám, které mi ji poskytly na recenzi, protože bez nich bych se k tomuto skvostu nedostala a to by byla veliká škoda. 

Osud dvou žen z odlišných staletí spojuje barevný šál s aksamitníky. Jedna z nich ztratila manžela při pádu Dvojčat. Taryn je tedy žena z přítomnosti, vyrovnává se se ztrátou a stejně jako Clara, která zase přišla o někoho, na kom jí záleželo, při strašlivém požáru, si smrt blízkého klade za vinu.

Ačkoliv začínáme právě v přítomnosti, větší část knihy je věnována Claře. A její příběh je... Nádherný. Pracuje jako zdravotní sestra na Ellisově ostrově, kde se rozhoduje o osudu přistěhovalců a toho, zda budou moci pokračovat dále na kontinent nebo se budou muset vrátit domů. Jeden z přistěhovalců ji ale zaujme, má s ním mnoho společného a postupně se mezi nimi začne rozvíjet přátelství.

Čeho si na tom cením nejvíce, to je právě to tempo. Tahle kniha nespěchá, proč také, když je založená na pocitech, jejich popisech a vývoji postav. Barvitý styl psaní autorky byl pohlazením po duši, kolikrát jsem si větu přečetla víckrát jen proto, že byla krásně sestavená. Jak se říká, přečetla bych si od ní i nákupní seznam. Ale zároveň se nenudíte. I přes barvité vypravování se příběh posouvá dál a dál. Od začátku mě chytil a zajímalo mě, jakým způsobem bude pokračovat. Také jsem byla zvědavá, co se stalo, jaká událost změnila ženám životy a chtěla jsem se ohledně nich dozvědět vše, což bylo jednou z věcí, která mě popoháněla číst dál a dál.

Příběh byl snad jen bonus. Zůstaneme u Clary. Kvůli možným spoilerům vás ochudím o to nejlepší, ale věřím, že vás to navnadí knihu zkusit. Její vztahy s lidmi prochází za knihu vývojem. Její osobnost také. A jestli něco cením, to je pomalu rozvíjející se vztah. Je založený na získávání postupné důvěry protějšku a roztomilé zdvořilosti. To byla natolik příjemná změna od insta love, že jsem si tuhle romantickou linku pomyslně zařadila mezi své oblíbené. Clara je prostě takové zlatíčko a já si od začátku přála, aby byla spokojená. Také se mi líbí, že autorka romantiku necpe na sílu a umí překvapit. Tyto dvě věci spolu blízce souvisí, protože jakkoliv jsem si po boku Clary přála vidět jednoho z mužů, stačil jeden autorčin zásah k tomu, abych od toho upustila.

Taryn v knize tolik prostoru nedostala a spíš než současný příběh její dějová linie odhalovala události jedenáctého září. I tak jsem si ji oblíbila. Nalezne si v zoufalé situaci vlastní východisko, které ji vyvede z pocitu viny a to jsem jí prostě celou dobu přála.

Abych to shrnula, tuhle knihu doporučuji. Doporučuji ji, protože se na mě dokázaly podepsat všechny emoce, kterými oplývá, protože mě bavila i po příběhové stránce a zkrátka proto, že jí nemám co vytknout.