K této knize jsem se dostala díky tomu, že mi ji autorka nabídla ke zrecenzování, za což moc děkuji - jinak bych se o ní asi nedozvěděla a teď už vím, že by to byla škoda!
Odstíny života začínají melancholicky, dozvídáme se, že naše hlavní hrdinka Lexie je po smrti. Ptáte se, jak je možné, že knihu sledujeme zrovna z jejího pohledu? Byla totiž povolána k něčemu docela jinému, než je odpočinek v pokoji. Ale ani za nic nechce přijmout, že by měla sloužit vyšším silám a dělat za ně špinavou práci. Proto ji neustále pronásleduje Liam, který pochází z jejich strany a snaží se ji dokopat ke spolupráci, ale zároveň může zasahovat jen minimálně do dění, a tak mu dá docela zabrat, než se věci dají do pohybu. To už ale Lexie zjišťuje, že není jediná svého povolání...
Víte, že všechno, co jsem čekala od Nástrojů smrti, se mi promítlo až tady? Tohle malé přirovnání jsem použila jen kvůli tomu, že zde máme také lovce démonů, v ničem jiném podobu nehledejte. V prvním díle chystané série dají lovcům zabrat vlkodlaci, ale i ghúlové, upíři a utopenci (dá se to napsat i jinak, než jako utopenci? Utonulí?). Jsem ráda, že potvory jsou opět jednou děsivé a odpudivé, alespoň ve většině případů, a ne hot a sexy. Schopnosti lovců, stejně jako jejich svět, mají přesně daná pravidla, rozmezí a díky tomu, že je objevujeme spolu s Alex, jsou nám dávkována postupně. Takže se to na vás nesesype najednou, ani nejste úplně bez informací. Jejich postupné získávání mi vyhovovalo.
Moc se mi líbí, že je většina postav dospělá, takže se podle toho většinu času i chovají. Když myslím většinu času, dojde i na situace, kdy jsem je nepodporovala v jejich rozhodnutích. Vadily mi hlavně scény, v nichž šlo o jiskření mezi postavami - nebylo to špatně napsané, ale byl to rozmar, který mohl být zkorigován lépe a některé scény nakonec nebyly využité. Tím mám na mysli hlavně Damona, já jeho úlohu chápu, mohla být ale rozhodně více do hloubky. Mohla bych zmínit i Matta a Gabea, ale nad nimi jsem se v dobrém slova smyslu spíš bavila, jen doufám, že co se týče vztahů, v dalších dílech se to trochu zklidní na rozumnou míru, nebo alespoň na takovou, aby buď dávaly smysl, nebo to byly jednorázové záležitosti, nic mezi tím, jak tomu občas bylo tady. Mám raději opodstatněné a jasné vztahy mezi postavami, ale věřím, že to bude lepší.
V mnoha dalších ohledech věřím, že se tak stane. Třeba samotná dějová linka Spasitelky tady byla nastartovaná, občas zmíněná, ale ačkoliv Alex se svou rolí souhlasila, moc se s ní nezaobírala. Přidala se k dalším lovcům, aby se naučila být lepším lovcem, ale místo odhalování většího děje jsme spíš zkoumali postavy, základní informace o příšerách, lovu a další detaily, což samozřejmě není na škodu, mám ráda příběhy jednotlivých protagonistů a na veliké zvraty je ještě čas, ale zrovna tato linka se žel nepohnula a tak je to jedno z mých očekávání na další díl. Když je naznačeno, že je hlavní postava důležitá pro osud celého světa, asi by to chtělo něco víc, než jen občasné zmínky. Být na jejím místě, asi bych se této úloze věnovala stejně, jako té lovící.
Rozvinutí magie, styl něco za něco je skvělý, ale ráda bych věděla víc i o dalších schopnostech, které byly naznačeny. Myslím si, že v tomto ohledu má kniha potenciál přinést něco nového, protože se nebojí více druhů schopností, ale chtělo by to je znát o něco lépe, abych to mohla prohlásit za přímé pozitivum. Takhle jsem měla ještě občas zmatek v tom, kdo co ovládá a jak přesně to funguje. Ačkoliv se kniha informací nebojí, určitě bych je ocenila mnohem bohatší.
Byly chvíle, kdy jsem si říkala, že už jsem o tom a tamtom někde četla. A není to daleko od pravdy, což ukazuje i samotný začátek, kdy se ukazuje, že je Alex vyvolená. Ale to, že tuhle skutečnost nechce přijmout a hrát si na hrdinku, protože je stále vázána city k pozůstalým, to dost vykompenzovalo a tak mi to po zbytek knihy nevadilo. Lovce démonů už také známe, ale opět, zde je téma zpracované jinak a proto mě bavilo. Takže pokud se do knihy pustíte, neočekávejte to stoprocentně originální, ale berte to s určitou rezervou. Jestliže jste na opakování témat citlivější, asi to pro vás nebude, ale to radši zjistěte sami, byla by škoda, kdybyste se na čtení této knihy vykašlali úplně. Za šanci vám stojí, i přes to, že
Naprosto subjektivně a bez hlubšího uvažování nad knihou se mi to moc líbilo, příběh mě zaujal, zajímal, byla to taková ta kniha, nad kterou se pozastavujete i v duchu, když ji zrovna nemůžete číst a namotivuje vás k rychlému udělání všech ostatních povinností, jen abyste se k ní mohli znovu vrátit a zjistit, jak bude pokračovat. To se mi na tom moc líbilo a je to tahoun, kvůli němuž i něco málo odpouštím (konkrétní případy jsou to, co je vypsáno nahoře, jen si nemyslete, že bych si to nechala pro sebe!). Hodnotím to jako lehký nadprůměr, protože to nebylo nic vyloženě nového, ale zároveň to bylo zpracované moc čtivě a bavil mě autorčin styl. Doporučuji vám po knize kouknout, zatím vyšla jako e-kniha, dost možná se dočká i fyzického vydání, tak jí dejte šanci, protože jako oddechovější titul z urban fantasy to poslouží výtečně! Díl druhý už se chystá a já se na něj neskutečně těším, protože jsem zvědavá, kolik z mých dalších očekávání nakonec splní a co nového z tohoto světa objeví.
Komentáře
Okomentovat